Československé legie 1914-1920

Rota českých průzkumníků v rámci Úderného oddílu 8.armády vznikla na konci května roku 1917. Tuto rotu tvořilo 125 Čechů – bývalých rakousko-uherských zajatců v Rusku. Po absolvování krátkého výcviku rota v sestavě Úderného oddílu odjela na frontu, kde se zúčastnila řady těžkých bojů v rámci posledního útoku Ruské armády. V boji u Jamnice se Kornilovcům podařilo prolomit frontu a obsadit tři linie nepřátelské obrany, zajmout 26 důstojníků a 831 vojáků, ukořistit 6 děl a 10 kulometů. Úderný oddíl ztratil 300 úderníků. Ztráty české roty byly skoro 20%.

Nehledě na lokální úspěchy skončila tzv. Kerenského ofenzíva neúspěchem. Úderný oddíl 8.armády byl po řadě krvavých ústupových bojů stažen z fronty na odpočinek, v srpnu 1917 přetvořen v Kornilovský úderný pluk a poslán do Mogileva na ochranu Stavky.

Po Kornilovově „pokusu o statní převrat“ žádal Kerenský rozpuštění pluku, ale po domluvě Kornilova s Masarykem byl Kornilovský pluk zařazen do 1. Česko-Slovenské střelecké Husitské divize pod názvem 1. Slovanský úderný pluk. Pluk byl doplněn českými vojáky a tím vznikl: česko-slovenský prapor (z 2 rot), průzkumný oddíl a vlastní hudba. Byl zhotoven a připraven pro předání i prapor, který ale nebyl Čechům-kornilovcům předán (později ho získal 1.úderný prapor).

V listopadu byli Kornilovci spolu s 2.Česko-Slovenským střeleckým plukem povoláni do Kyjeva, kde se zúčastnili bojů proti bolševikům, kteří se zde snažili provést statní převrat. Po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny byly jednotky staženy z boje. 1. Slovanský úderný pluk byl prohlášen za rozpuštěný a Češi-kornilovci dostali rozkaz od OČSNR připojit se ke 4. Česko-Slovenskému střeleckému pluku.

Většina Kornilovců se rozhodla odjet na Don ke generálu Kornilovovi a pokračovat v boji proti bolševikům. Několik desítek Čechů odjelo s nimi. Na Donu byl v rámci Dobrovolnické armády, za pomoci inženýra Krále a kapitána Němečka, utvořen Česko-Slovenský ženijní prapor. Češi se zúčastnili známého Ledového pochodu a bojů o Jekatěrinodar, kde padnul generál Kornilov. Celkové ztráty praporu dosáhly 70%.

V roce 1919 byli Česko-slovenští Kornilovci propuštěni z Dobrovolnické armády. Okupační jednotky Francouzské armády je nejdříve převezly na Krym, kde se zúčastnili bojů proti bolševikům v rámci francouzského 175. pěšího pluku, a pak do Rumunska. Odtud se vrátili do Československé republiky, po cestě se ale museli ještě zapojit do bojů proti maďarským bolševikům na Slovensku.