Ve světě bychom těžko hledali jiný stát, za který ve dvacátém století bojovaly pouze dobrovolnické armády. Již od roku 1914 stateční muži dobrovolně vstupovali do formující se legie, aby v ruských, italských a francouzských uniformách bojovali za stát, který v té době ještě neexistoval - za Československo. Obdobná situace nastala o několik desetiletí později. Zradou spojenců byla rozbita Československá republika. Tisíce vlastenců uprchlých za hranice okupované vlasti, tisíce krajanů, jejichž předkové svoji vlast v minulosti opustili -- všichni tito hrdinové se zasloužili o vznik československých jednotek, bojujících za osvobození vlasti.
Nadšení a hrdinství těchto mužů a žen, kteří v prvním odboji republiku vybojovali a ve druhém odboji ji pomohli obnovit, nesmí být nikdy zapomenuto.
Náš Klub vojenské historie "Českoslovenští úderníci" vznikl již v roce 1996, tenkrát ještě pod názvem 1. čsl. samostatný úderný prapor. Klub sdružuje lidi se zájmem o historii a osudy našich legií v Rusku. Důraz je kladen zejména na historii našich úderných a granátnických jednotek.
Úderníci - to byla nedílná součást asi všech armád, bojujících na frontách první světové války. Údernické jednotky tvořené zpravidla dobrovolníky představovaly jakýsi klín, který jako první rozrážel a decimoval nepřátelskou obranu. Úderníci uměli postupovat pouze vpřed a pokud toho bylo třeba, zemřít za svou vlast. Proto si za svůj symbol vybrali lebku se zkříženými hnáty. Československá legie - už sama o sobě překypující bojovým nadšením - nebyla v tomto ohledu výjimkou. Před bitvou u Zborova se celá střelecká brigáda hlásila dobrovolně jako úderná část pro nadcházející ofenzívu. V roce 1917 vznikl v rámci 2. čsl. střelecké divize samostatný úderný prapor. Tato jednotka se v následujících bojích stala skutečnou elitou našeho vojska v Rusku. Úderníci prokázali svojí odvahu a vlastenectví v řadě bitev - při obraně železničního uzlu Bachmač, v Povolží i na Sibiři. Další údernou jednotkou působící v Rusku byl oddíl Čechů působících v rámci Kornilovského úderného pluku. Historie Kornilovců je téměř neznámá a zapomenuta, protože stáli stranou Masarykovy odbojové činnosti a oficiální linie našeho prvního odboje. Přesto hrdě nesli jméno československého vojáka a proslavili se jak v krvavých bitvách na frontě, tak i v řadách bílé armády.
Náš Klub vojenské historie se snaží o jediné - aby se na statečné bojovníky za Československo nezapomnělo. Klub je rozdělen na dvě družstva - údernické a kornilovské, kterým velí poddůstojníci. Celé jednotce velí "ruský důstojník v českých službách", náš krajan z Kyjeva s bohatými zkušenostmi z vojenskohistorických akcí.
Klub se účastní nejrůznějších vojenskohistorických akcí - bojových ukázek, slavnostních přehlídek i pietních aktů - s cílem neustále připomínat veřejnosti legionářskou tradici.
V roce 2003 se část členů klubu zapojila do meziklubové nadnárodní sovětské jednotky z II. sv. války - "1-yj. gvardějskyj šturmovyj inženěrno-sapjornyj bataljon RKKA" ("1. gardový útočný technicko-ženijní prapor Rudé armády"). Tyto tzv. útočné ženijní brigády byly vytvořeny v roce 1943 vrchním velením Rudé armády, aby působily v rámci útočných operací na směrech hlavních úderů, kde měly prolamovat silně opevněné pozice nepřítele a zajistit tak postup hlavních sil do hloubky nepřátelské obrany. Dobovým výcvikem historii této sovětské úderné jednotky přibližujeme veřejnosti.
Plánovaná akce
29.05.2009 - 27.9.2009 Královéhradečtí vojáci za světové války a při bojích na Slovensku